Kryštof - Zrcadlení

^EDo perutí v konečcích ^Bmřas, ^Ejak z telegrafních drátů, ^Bmvytepu vzkaz. Že cítím ^Eztrátu, ve svém aparátu. ^BmTo ticho před bouří, co zebe víc než vanilkové nebe. ^ETři plus milión sto básní, že napíšu ^Bmzas. ^GA můžeš se ^Adívat a vstupné si^Bm nech.^{A G}Jen když mé ^Atělo orosí^Bm dech.^A

Už dobře ^Dznám to tiché ^Ahřmění, kdy zrcadle^Bmním se ^Dvrací to co ^Gztrácím. Už dobře ^Dznám to tiché ^Ahřmění, kdy zrcadle^Bmním se ^Dvrací to co ^Gztrácím.

^EDo perutí v konečcích ^Bmřas, ^Ejak z telefonních tónů ^Bmvypustím hlas. Že chci příjmout ^Elinku, jen na chvilinku. ^BmNež sečtu kresby letokruhů, já z knihy ohrožených druhů. ^EJá milenec něžně brutálních ^Bmkrás ^GA můžeš se ^Adívat a vstupné si^Bm nech.^{A G}jen když mé ^Atělo orosí^Bm dech.^A

Už dobře ^Dznám to tiché ^Ahřmění, kdy zrcadle^Bmním se ^Dvrací to co ^Gztrácím. Už dobře ^Dznám to tiché ^Ahřmění, kdy zrcadle^Bmním se ^Dvrací to co ^Gztrácím.

^EDo perutí v konečcích ^Bmřas, ^Ejak z telegrafních drátů ^Bmvytepu vzkaz...

Že dobře ^Dznám to tiché ^Ahřmění, kdy zrcadle^Bmním se ^Dvrací to co ^Gztrácím... Už dobře ^Dznám to tiché ^Ahřmění, kdy zrcadle^Bmním se ^Dvrací to co ^Gztrácím.