Karel Kryl - Balada manoně

^ASní v povl^C#acích, vlasy^C má havr^Baní, sní o mracích s muzik^Eou varhanní, v^Aím, že se jí zd^C#á o pasek^F#mách s malinov^Bmím, ^E ř^Aekne, až pr^Eocitne, ž^Ae mě sem n^E/Dezvala, ^Aústa až p^Eoskytne, př^Aečtu jí z N^Dezvala: M^Aanon je m^Dotýl, M^Aanon je vč^Eela, ^Aa že ji n^Depustím, ^Ai kdyby cht^Eěl^Aa.

^ADál ale sn^C#í o mořích b^Clankytný^Bch, snít budu s ní v troc^Ehejích nezbytných, v^Aím, až se mi vz^C#dá, nikdy^F#m že jí nedopo^Bmvím ^E v^A zeleným sa^Elóně, co ^Atehdy nezn^E/Dala, ^Az Balady ^EManoně od p^Aana Nezvala^D, ž^Ae Manon j^De motýl^A, Manon je^E včela, ^AManon je ^Drůže hoze^Aná do koste^Ela^A, M^Aanon je m^Dotýl, M^Aanon je pl^Eavovláska, M^Aanon je p^Drvní a p^Aoslední má l^Eáska, M^Aanon je p^Drvní a p^Aoslední můj hř^Eích, n^Aepoznat M^Eanon, n^Aemiloval b^Eych, ach, M^Aanon, M^Danon, M^Aanon, M^Danon, M^Aanon^D .^A..