Janek Ledecký - Proklínám

^EmPrázdnej byt je ^Cjako past, kde r^Amůže uvad^Gnou ^{D Em}Potisící ^Cčtu tvůj dopis^Am na rozloučenou^{D G}Píšeš, že o^Emdcházíš, když ^Cden se s nocí s^Gtříd^Dá ^EmVodu z vína ^Cudělá, kdo ^Amdobře nehlíd^Dá, píšeš:

^GProklín^Dám, ^Emty tvoje ^Cústa proklín^Gám, tvoje oč^Di ledo^Emvý, v ^Csrdci jen sníh ^GSám a ^Dsám ^Emať nikdy ^Cúsvit nespatří^Gš, na ústa ^Dmříž oči oslep^Emnou ^CAť do smrti seš ^Gsám ^D

^EmTvoje oči jsou j^Cak stín a tvář den, kd^Amyž se st^Gmívá^{D Em}Stromy ros^Ctou čím dál výš a^Am pak je čeká pád^{D G}Sám s hlavou s^Emkloněnou, všec^Chny lásky bud^Gou zdán^Dí ^EmPotisící čtu t^Cvůj dopis na ^Amrozloučeno^Du, píšeš:

^GProklín^Dám, ^Emty tvoje ^Cústa proklín^Gám, tvoje oč^Di ledo^Emvý, v ^Csrdci jen sníh ^GSám a ^Dsám ^Emať nikdy ^Cúsvit nespatří^Gš, na ústa ^Dmříž oči oslep^Emnou ^CAť do smrti seš sám

^GSám a ^Dsám ^Emať nikdy ^Cúsvit nespatří^Gš, na ústa ^Dmříž oči oslep^Emnou ^CAť do smrti seš ^Gsám