Janek Ledecký - Proklínám

^Am Prázdnej byt je jako ^F past kde ^Dm růže uvad^Cno^Gu ^Am Potisíci ^F čtu tvuj dopis ^Dm na rozlouče^Gnou ^C Píšeš že ^Am odcházíš, když ^F den se s nocí ^C stří^Gdá ^Am Vodu z vína ^F udělá kdo ^Dm dobře nehlí^Gdá. Píšeš:

®: ^C Proklí^Gnám. ^Am Ty tvoje ^F ústa proklí^Cnám Tvoje ^G oči ledo^Amvý. V ^F srdci jen sníh ^C sám a ^G sám. ^Am Ať nikdy ^F úsvit nespat^Cříš Na ústa ^G mříž. Oči oslep^Amnou Ať ^F do smrti seš ^C sám.

^Am Tvoje oči ^F jsou jak stín. A ^Dm tvář den když se ^C stmí^Gvá ^Am Stromy rostou ^F čím dál výš, a ^Dm pak je čeká ^G pád. ^C Sám s hlavou ^Am skloněnou všechny ^F lásky budou ^C zdá^Gní ^Am Po tisíci ^F čtu tvůj dopis ^Dm na rozlouče^Gnou. Píšeš: