Hop Trop - Chvíle

Má^Emm rád ty chvíle, kdy noc už pomalu k^Hmončí, chví^Amle, co patřej' jen t^Hměm, co neusí^Emnaj', toulavejm bláznům, když právě s jarem se l^Hmoučí a z^Ama dobrý slovo ti ^Hmsrdce svý na dlani^Em daj'.

M^Emám rád ty chvíle, kdy holkám ve vočích ^Hmsvítí slu^Amnce, když do korun st^Hmromů začlo se ^Emdrát, stejně jak v kapičkách rosy na pavoučích sít^Hmích, to ^Amnajednou chce se mi^Hm brečet a zároveň ^Emsmát.

Ty rána s v^Aůní borový sm^Emůly měly by z^Aůstat navždycky v n^Emás, ty rána s v^Cůní sekaný tr^Hmávy a ohně, co pr^Cávě p^Hmomalu z^Emhas'.

M^Emám rád ty chvíle, kdy kluci v duchu si ř^Hmíkaj', ja^Amk je to nádherný, ^Hmléto před sebou^Em mít, spolu si přejou, ať moc rychle dny neutí^Hmkaj' a ^Amtrápení jsou někde ^Hmv dálce, a kolem je ^Emklid.

M^Emám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu ^Hmkončí, chví^Amle, co patřej' jen t^Hměm, co neusí^Emnaj', toulavejm bláznům, když právě s jarem se l^Hmoučí a z^Ama dobrý slovo ti ^Hmsrdce svý na dlani^Em daj'.

Ty rána s v^Aůní borový sm^Emůly měly by z^Aůstat navždycky v n^Emás, ty rána s v^Cůní sekaný tr^Hmávy a ohně, co pr^Cávě p^Hmomalu z^Emhas'.