^EmiMám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu ^Hmikončí, ^Amichvíle, co patřej' jen ^Hmitěm, co neusí^Eminaj', toulavejm bláznům, když právě s jarem se ^Hmiloučí a ^Amiza dobrý slovo ti ^Hmisrdce svý na dlani ^Emidaj'.

Mám rád ty chvíle, kdy holkám ve vočích svítí slunce, když do korun stromů začlo se drát, stejně jak v kapičkách rosy na pavoučích sítích, to najednou chce se mi brečet a zároveň smát.

®: Ty rána s ^Avůní borový smů^Emily měly by ^Azůstat navždycky v ^Eminás, ty rána s ^Cvůní sekaný ^Hmitrávy a ohně, co ^Cprávě ^Hmipomalu ^Emizhas'.

Mám rád ty chvíle, kdy kluci v duchu si říkaj', jak je to nádherný, léto před sebou mít, spolu si přejou, ať moc rychle dny neutíkaj' a trápení jsou někde v dálce, a kolem je klid.

Hop Trop - Chvíle