Ľudové [sk] - Cikán, černý cikán

^CNoc je krásná, ^Gnoc je ti^Cchá, na horách i ^Gna doli^Cně. /:^FKdo sem zdáli, ^Gtak pospí^Fchá, lehkým krokem ^G7ku dědi^Cně Kdo to byl Ci^Gkán, černý ci^Ckán. :/

^CMilka leží v ^Gnoci jas^Cné, na miláčka ^Gvzpomíná C si. /:^FAch můj bože, ^Gjak jsou krá^Fsné, černé oči, ^G7černé vla^Csy. Kdo to byl Ci^Gkán, černý ci^Ckán. :/

^CJak jsou krásně, ^Gdívka jih^Cne, hlava se ji ^Gkolem to^Cčí. /:^FKolem oken ^Gstín se mi^Fhne, do světnice ^G7někdo sko^Cčí. Kdo to byl Ci^Gkán, černý ci^Ckán. :/

^CMilá se mu ^Gchvilku brá^Cní, potom ale ^Gsladce vzdy^Cchá. /:^FNoc je krásná ^Gdo sví^Ftání, slyšet jenom ^G7slůvka ti^Cchá. Kdo to byl Ci^Gkán, černý ci^Ckán. :/

^CHoří statek, ^Ghoří slá^Cma, dým se valí ^Gdolina^Cma. /:^FV srdci láska, ^Gv boku rá^Fna, zmírá cikán ^G7za hora^Cma. Kdo to byl Ci^Gkán, černý ci^Ckán. :/