Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
amiRád se dívGám amina komíGny amiprotějšíGho Fdomu, amisbíhaj se Gmi amipřitom sliGny amijako máGloFkomu. K Cnebi stoupá tGenký čoudek bCarvy sněhoGbílé Ca já vím, že vGdovec Houdek Czase smaží Dfilé.
GKaždý něco Emklohní Cna domácím Gohni, Gkupříkladu Empan Šmíd Copéká si lGančmít. amiNikomu se Dnechce vGenEm, amisedí doma Du kamGen. amiNikomu se Dnechce vGenEm, amisedí doma Du kamGen.
Jeden komín skrytý v houští televizních antén žádné dýmy nevypouští, ano, je to tamten. Bydlí pod ním jedna dívka příjemného vzhledu, nemá doma kousek dřívka, ruce jako z ledu. Každý něco klohní na domácím ohni, kupříkladu pan Šmíd opéká si lančmít. Nikomu se nechce ven, sedí doma u kamen. Nikomu se nechce ven, sedí doma u kamen. Já jsem taky celý ztuhlý, mám však horké srdce, přinesu jí kbelík uhlí, zahřeju jí ruce. Zahřeju té smutné slečně její život chladný, zůstaneme spolu věčně nebo aspoň dva dny. Každý něco klohní na domácím ohni, kupříkladu pan Šmíd opéká si lančmít. Nikomu se nechce ven, sedí doma u kamen. Nikomu se nechce ven, sedí doma u kamen. Rád se dívám na komíny protějšího domu, sbíhaj se mi přitom sliny jako málokomu.