Wanastowi Vjecy - Otevřená zlomenina srdečního svalu

Jsem jako ^Gvítr, kterej sfoukne pírko ze tvejch dlaní, ^Dšpínu jedný noci, jako hygiena ranní, ^Amvelká voda slzí, který spláchnou noční hříchy, ^Ctamburíny zvoní k ope^Ebraci míchy.

^GNarovnám ti páteř, poškrábu ti záda. ^Dpofoukám ti srdce, zrada kamaráda ^Amlásky účel světí, prostředky a smetí ^Cšpínu jedný noci, ^Ebkerý neuletíš.

^GOtevřená zlomenina srdečního svalu ^Dtrápení a kocovina, vůně tvýho žalu. ^AmVypustíš svou hříšnou duši do slanýho moře, ^Cneumírej děvče moje ^Ebchci ti říct, že.

Ohořelou ^Gkárou chtěl bych dojet ^Dke hvězdám, který svítily z ^Amtvejch očí dřív, než červo^Ctoči se do tvýho srdce ^Fdaj. ^D V ohořelym ^Gautě už dva měsíce ^Dnedejchám, sám se svojí ^Amvinou, už nikdy nechci ^Cjinou už asi ned^Foufám. ^D

^GPláčem solíš otevřený rány co se hojí, ^Dtvoji krev i tělo příjímám pod obojí. ^AmStejný lidi se soumrakem mají stejný stíny, ^Czmizelas jak před přízrakem, ^Ebpadám do hlubiny.

^GTvůj pramínek vlasů zaliju včelím voskem, ^Dkoukám na tu krásu a nechápu to mozkem. ^AmTo, co jsi mi dala já nikomu už nedám, ^Ctak mi řekni má opičko, ^Ebproč tě marně hledám.

^GOtevřená zlomenina srdečního svalu, ^Dtrápení a kocovina, vůně tvýho žalu. ^AmVypustíš svou hříšnou duši do slanýno moře, ^Cneumírej děvče moje ^Ebchci ti říct, že:

Ohořelou ^Gkárou, chtěl bych dojet ^Dke hvězdám, který svítily z tvejch ^Amočí dřív, než červo^Ctoči se do tvýho srdce ^Fdaj. ^D V ohořelým ^Gautě už dva měsíce ^Dnedejchám, sám se svojí ^Amvinou, už nikdy nechci ^Cjinou, už asi nedou^Ffám.^D