Waldemar Matuška - Když cítím zas ten vítr vát

Ten ^Fvítr znám,co nad mořem se ^C7toulá rád, je samá sůl a vůni má, již ^Fměl bych znát. a ^F7vzpomínám, jak z útesu sto ^Bhouslí hraje ^Eb7v mol, ^Fkdyž ^Dmi7cítím ^Gmi7zas ^D7ten ^Fvítr vát. ^C#

Byl ^F#neklidný jak horký dech a ^C#7z dálek vál, a najednou rád měl jsem víc než ^F#jsem si přál. Než ^F#7přes měsíc zas přešel mrak jak ^Bstín přes tichou ^E7tvář, ^F#můj ^D#mi7sebe ^G#mi7klam ^C#7však ^F#neobstál. ^D

Dnes ^Gpo stopách už smazaných se ^D7zkouším dát a bezradný a v rozpacích jsem ^Gzůstal stát. Však ^G7pokaždé mě zavolá ten ^Cznámý malý ^F7hlas, ^Gkdyž ^Emi7cítím ^Am7zas ^D7 ten ^Gvítr vát. ^F, ^G

^GTen vítr vát.