1. Sto barevnejch sl^Cov^F9 n ^Cám n ^F9a cestu sv^Cítí^F9, st^Co b^F9arevnejch v^Cět^F9, ^Ca lákavej c^Dmi7/C, ^Gíl, prej až celej sv^Cět^F9 s ^Cám z ^F9a nos se ch^Cytí^F9, t^Co pak n^F9ejpozději hn^Ced^F9 sv^Cůj d^F9ostanem d^Cíl^F. ^C

®: Škoda sl^Cov, je jich víc nežli na nebi hv^Dmi/Cězd, škoda slov, co je jich u všech dálnic a c^Cest, co je všech rohatých, co se snaží tě sv^Dmi/Cést, s w^Falkmanem n^Emi/Ca uších b^Dmi/Cučí "Like n^Emi/Cothing you've ever h^Dmi7/Ceard",

že dárky přinese Čert, dárky přinese Čert.

sto barevnejch sl^Cov^F9, st^Co b^F9arevnejch sl^Cov^F9, ^C.

Sto darebných slov se mi na jazyk vtírá a marně odvahu sbírám, jak nahlas je říct, můj havraní strach, strach o kousek sýra, je větší než stud, že jsem neřekl nic. ®: Ale věř, že bych rád aspoň pro tebe lhal zelenou, růžovou, jak to fajn bude dál, voňavý opiát, abys klidněji spal, sneží, sněží, ještě fousy, mitru a plášť, přijde Mikuláš, možná přijde Mikuláš. Tolik velikých slov jsi za ta staletí zažil, tolik zmarněných let, tolik zbytečných chyb, a přes vysoký plot holky smějou se z pláží, že tu chceme mít svět, co zpívá nahlas a líp. ®: Co je nás, nás je víc nežli na nebi hvězd, a co je lží, co ještě musíme snést, jediným znamením je tvoje čest, sundej si sluchátka z uší a podej mi ruku teď hned, můžem zachránit svět, můžeš zachránit svět. ®: Co je nás, nás je víc nežli na nebi hvězd, a co je lží, co ještě musíme snést, jediným znamením je tvoje čest, sundej si sluchátka z uší a podej mi ruku teď hned, můžeš zachránit svět, můžem zachránit svět.

Vlasta Redl - Zůstali jsme doma II.