Vlasta Redl - Vlaštovka Staré pecky

1. Jednou ^Gvečer mi do poko^G/F#je ^G/Epřiletěla ^G/F#papírová ^Gvlaštovka ^{G/F#, G/E, G/F#} to mám z ^Gtoho, že v zimě ^G/F#větrám, tak jsem ji ^G/Ezved' a dal ji ^G/F#do tepla, zábla ji ^Gvýškovka^G/F#, ^G/E, ^G/F# pak jsem si ^D#maj7prohlíd' její křídla [Dmi]jemně, proč asi ^D#maj7přilétla, a proč právě [D9(G6/4sus)]ke mně, byla z ^GAhoj na sobo^G/F#tu a ^G/Ebyla na ní ^G/F#otištěná ^Ghitovka^G/F#, ^G/E, ^G/F# R: Nejhezčí ^Gdárek nemusí přinést vždycky ^DDěda Mráz^D9, [(H)]vletí k vám ^Emoknem něco, co by [A4sus]létat snad ^Araději nemě^Dlo, někdo si [Ami-addF]vzpomněl, říkáte si, někdo na mě ^Bmyslí, nebo je to ^Emzas ^Djenom ^Ašpás^C, [(C6/E,C6/D,C6)]tak či ^Gtak, ^G/F#když přiletí ^G/Evlaštovka, ^G/F#hned je v domě ^Gveselo.

2. Tak jsem si pomalu slabikoval tu písničku, co přiletěla z éteru, poslední rok jsem tolik skládal, že moc nechybělo, a složil bych i operu, jen místo múzy mě častěji líbala můra, ono písní se dá složit fůra, ale ne každá může letět, i když se vypustí správně po směru.

*: K čemu to ^Cbylo, [C4sus]všechno to ^Cskládání, [C4sus]když stejně^C nikdo nic[C4sus] nepo ^Cchopil a moje ^Amvlaštovky odlétly ^Am7na jih, a s ^Gtěma, co ^Czůstaly, [C4sus]někdo ^Ctopil, ^C9jen ^Cjedna se [C4sus]vrátila, ^Ca já jsem [C4sus]čekal jak ^Cblázen, a [C4sus]věřil, že ^Cplatí, že ^Amvšechno, co necháš, ať ^Am7letí, ^Gjednou se k ^Ctobě [C4sus]určitě ^Cvrátí,^C9že ^Amvšechno, co [Ami/G]necháš, ať ^Fletí, jednou se k ^Ctobě ^Gmožná [Dmi]vrátí.

3. A tak jsem pálil archív svých písniček, to se roura styděla, a když mi zbyl poslední papír, hned jsem věděl co s ním udělám, roh na roh - šlo to bez problémů, jen jestli poletí, z toho měl jsem trochu trému, to ví přece každý, že co letí, na tom se vydělá.

X: ^GMávl jsem rukou z ^G/F#okna, a ta ^G/Evlaštovka ^G/F#doopravdy ^Gletěla^G/F#, ^G/E, ^G/F# i když ^Gbralo ji to na stra^G/F#nu, asi ji [G/E (G6)]tížilo, ^G/F#že jaro ^Gnedělá ...