Original pisne je v Ddur

^GKdyž jsi tehdy přinesla ^Bmna talířku ^E7křupky ^AmMusel jsem se zasmát ^cmitomu co má být ^D11dál ^D ^GTa křupavá srdíčka a ^Bm7zapálená ^E7svíčka Mi ^Amprozradily že zas nejde o víc než o zaběha^D7ný ritu^Gál.

Tak to má ^Cbýt A sklenku ^Fmaj7vína na dobrou ^Gnoc K tomu pár ^Cvět o tom jak ^Fmaj7vzácný jsem ^G7host Tak to má ^Cbýt Když tma ^Fmaj7nad městem převezme ^Fmmoc A chce se ^Emžít ^Amžít - ^Dmvíc ^G7než jen ^Cdost.

^GPosbíral jsem sirky a ^Bpytlík na ta^E7bák ^AmDopil jsem a vstal že bude ^Cmlíp to dnes ^D11vzdát^D7 A ty’s mi ^Gsáhla dlaní na čelo V tu chvíli ^Bmmoc ti to ^Eslušelo A navíc ^Amvenku trochu pršelo A tak jsem ^D7zůstal a ^Grád

To se přece nedělá chtít víc než dá se dát To není fér hrát podle vlastních pravidel To není fér chtít jít když je čas spát A chce se létat, létat i bez křídel Pak jsem si skládal na stůl srdíčka až mi z nich vyšla osmička Hle - nekonečno ze dvou malých vypečených nul A ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven A vzniklo srdce z malých srdíček a já ho rychle propíchnul Tak to má být A sklenku vína na dobrou noc K tomu pár vět o tom jak vzácný jsem host Tak to má být, když tma nad městem převezme moc A chce se žít žít, víc než jen dost

Vlasta Redl - Večer křupavých srdíček