Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
1. V pAmůl osmé, tFo už se stmGívá, Cožijou chDmodníky nGočními přAmevleky, telátko Futeklo z chlE7íva, pAmastýřu, pFastýřu, špE7atně ses dAmíval.
Jak se vysoko na špičkách vznáší, jak statečně klopýtá si vyhodit z kopýtka, ztratilo zvoneček v šáší, chytil sa o kořeň tam na Ondráši.
®: FÓ,Am m Dmoje G7ovce, moje krCávyC/H, C/Bb, vzA7al vás čDmert, tož, bačo, Cať jsme zdrFaví.
Zase jsi nepřišla, milá, čekal jsem celou noc, ale co je moc, to je moc, kdepak jsi do rána byla a proč jsi, krucinál, na zádech bílá. ®: Hrál bych ti písničku něžnou, takovou milou a běžnou, sám zatím zpil jsem se režnou asi tak, jako ženci, když nežnou. V půl osmé, to už je ráno, po lávce přes lávku, po lásce přes lávku ovečky jdou zadní branou a marně bys´ počítal tu oplakanou.