Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
DAni jsem Hminepřijel Emina slupce A7od banáDnu, ani se nedá říct, E7že to šlo podle pláA7nu, F#trochu mě zdržela Hmidůvěra v Emijízdní řáA7dy, ale Dten, kdo ví, Hmikam jede, vžEmidycky si A7už poraDdí.
A já nemám na taxi, a tak si jezdím stopem, jedni se courají a druzí to berou hopem, člověk to musí brát podle těch, co ho berou, každej má víc tváří, jenom si vybrat, kterou. A už jsem si zvykl, že vždycky mě někdo vezme, dívám se z okna a snažím se hádat, kde jsme, krajina většinou zdá se mi povědomá, asi to bude tím, že jsem tu někde doma. Všude jsem doma a všude jsem trochu cizí, sleduju v zrcátku krajinu, než mi zmizí, a říkám si: kde asi, kde domov můj leží, ale vždyť na tom nakonec zas tolik nezáleží vždyť na tom nakonec zas tolik nezáleží ...