Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
1. AZdalipak oči básníka jež slovy C#mdotýká se hvězd, Dvnímají tytéž barvy nad Estřechami měst
Zdalipak srdcem proutníka tedy jestli nějaké má, zdalipak jím tatáž krev jako v mém obíhá Ptám se i tebe Bože jestli vlastně někde jsi a jestli jo - koukáš z lóže a nebo z prašných cest Zdalipak se ptákům v nebi taky zdají sny, když s anděly dolu hledí a počítají naše dny A komu patří všechna láska a komu příkoří, proč jednomu oheň praská a druhému nehoří
C#mOtázky se časem množí já pořád Ežiju to je boží
R:ADokud je na co se Eptát, nemusím se smrti Abát, ta přijde, až poleví Dnadšení Ez toho, že jsme tady Ana zemi.
2. Proč si města ukusují z polí a mizí kouzla starých míst, proč je pán kdo sám se zvolí a tím spíš je si sebou jist Kolikrát je člověk na světě než se naučí mít rád a proč je podzim zrovna po létě a proč nic nemá pevnej řád Proč máš oči v barvě topasu a srdce z kamene, proč on Tě smí držet u pasu a mě pořád říkáš ne
R: /:ADokud je na co se Eptát, nemusím se smrti Abát, ta přijde, až poleví Dnadšení Ez toho, že jsme tady Ana zemi.:/
Dohra: ANa na na Ena na na Ana na na Dna na na Ena na na Ana na na.