Tomáš Klus - Mimorealita
Autoscroll
1 Column
Text size
Transpose 0
EmJsou věci, Ckterý nikdy GnepřekoDnám, Dsus4, D, Dsus2
EmJsou věci Cna který Gbudu vždycky Dsám. Dsus4, D, Dsus2
EmNo tak se Cnezlob, mami, Gje to jen Dzlý zdání, Dsus4, D, Dsus2
EmŽiju, jsem CzdrávG, D
na chvíli Embez dobrejch Czpráv. G, D, Dsus4, D, Dsus2
Stalo se, stalo, a zas může se stát,
Žiju tu poprvý a nesmím se ptát
Kudyže cesta vede k vysněným cílům,
Jak neztratit se a nezranit se.
R: Že trošku G bloudím mimorealiDtou,
Že lidi v Emběžným světě šedivý Cjsou,
Už tak nějak Gtuším, že to nebude Dsnadná úloha
Emmít mě za syna. C
Že trošku Gbloudím mimorealiDtou,
Že lidi v Emběžným světě šedivý Cjsou,
Už tak nějak Gtuším, že to nebude Dsnadná úloha
Emmít mě za syna. C
Lampu Gzhasínáš, jdeš Dspát
A zítra Emzase na šestouC
A i když Gprší, musíš Dvstát.
Já mám tě, jsi Emmůj kus nebe. C
Jsou slova, který prostě nejdou vzít zpět,
Slova co obrátí naopak svět.
No tak se nezlob, mami, je to jen zlý zdání,
Žiju, jsem zdráv, na chvíli bez dobrejch zpráv.
Sama víš dobře, že to neumím vzdát,
Zas bude líp, prý stačí jen vytrvat.
Člověk si velmi snadno dosáhne na dno,
Ale musí se rvát a pak s hrdostí vstát
R: Že trošku bloudím mimorealitou,
Že lidi v běžným světě šedivý jsou,
Už tak nějak tuším, že to nebude snadná úloha
mít mě za syna.
Že trošku bloudím mimorealitou,
Že lidi v běžným světě šedivý jsou,
Už tak nějak tuším, že to nebude snadná úloha
mít mě za syna.
Lampu zhasínáš, jdeš spát
A zítra zase na šestou
A i když prší, musíš vstát
Já mám tě, jsi můj kus nebe.
Lampu zhasínáš, jdeš spát
A zítra zase na šestou
A i když prší, musíš vstát.
Já mám tě, jsi můj kus nebe.