Tomáš Klus - Cítím

^AmČasto cítím ze ^Eženy ^E7Často cítím i z ^Amdětí ^A7Často cítím růz^Dminý věci z různých lidí ^FAle ze sebe^G už necít^Amiím Jako by se něco t^Eam ^E7Ve mně dalo práz^Amdnotám ^A7Čekám jen až zt^Dmiroskotám a někde na dně ^Fzase najdu ^Gněco co b^Cude víc Než to co ^Emám Ačkoli ^Amvím to furt n^Feprocitám Co^C nevidím, co mi^E uniká A ^Amkam

^AmČím to že si ne^Estačím ^E7Co mě to žene a ^Amza čím ^A7Nikdy nejsem dost^Dmi senzačním a sotva čním tak příjde ^Fněkdo kdo m^Gě zase zl^Amiomí Jako bych už nevě^Eřil ^E7Jako bych už ned^Amoufal ^A7Jako bych to ta^Dmidy vzdal a čekal na to ^FAž se stane^G něco co ^Cbude víc Než to co ^Emám Ačkoli ^Amvím to furt n^Feprocitám Co^C nevidím, co mi^E uniká A ^Amkam

něco co bude^C víc Než to co ^Emám Ačkoli ^Amvím to furt n^Feprocitám Co^C nevidím, co mi^E uniká A ^Amkam něco co bude^C víc Než to co ^Emám Ačkoli ^Amvím to furt n^Feprocitám Co^C nevidím, co mi^E uniká A ^Amkam