Spirituál Kvintet - Třesničky

1. Když ^GJosef veselku ^Am7chystal^D, byl už ^Gstarý, skoro ^Am7kmet,^D a ^Gdívka Marie ^Am7čistá^D, ^Ggali^Am7lejský ^Dkvět. 2. Jednou se šli spolu projít, Josef nechtěl, ale šel, vždyť byli jen krátce svoji a vzduch plný včel. 3. Jednou se šli spolu projít, byl červen - třešní čas, a jak tam pod stromem stojí, zní Mariin hlas: *: "^GMoh' bys, Josífku, ^Am7prosím, pár ^Gtřešní natr^Am7hat, já ^Gdítě pod srdcem ^Am7nosím, a ^Gco když ^Am7má hlad^D?"

R: ^D7Tu du du ... *: Tu Josef si začal rvát vlasy:"Ó, já jsem naletěl, kdopak moh' setřít asi tvojí nevinnosti pel?" *: "Víš, já mám trpělivost svatou, ale, to ti povídám, ať ten, kdo je dítěti tátou, mu podá třešně sám!" *: A zatímco Josef tu běsní, náhle dětský hlásek slyš: "Sehni se, milá třešni, k mojí mamince blíž!" *: A hle, strom se k zemi sklání, Marie trhá s úsměvem a Josef nemá ani zdání, jak z té šlamastyky ven. R: 4. "Můj Bože, já se tolik stydím, ale řekni, Pane náš, kdy chceš přijít mezi lidi, kdypak narodit se máš?" *: "Já myslím tak šestého ledna, v době vánoc, v noční čas, až se zjeví hvězda neposedná, tehdy přijdu mezi vás." *: Roky skáčou jako hříbě, ale když se snese sníh, lidé zpívají si příběh o těch třech a o třešních. *: Ta da da ...