Richard Müller - Rozeznávám

^Dm7Máš tucty ^G7známých, ale ^Ckdo tě zná? Máš ^Dm7vlastní píseň, ^G7kdo však ví jak ^Czní? Dm7 G7 Ami Máš pocit, že jsi zakutálená, jak ^Dm7drobná mince ^Fpod rohožkou ^Gdní.

Já však ^Dm7rozeznávám, ^G7zvuk chůze, co se odrá^Cží od výloh hlučných ^Dm7pasáží, ^G7tvou samotu, tvé záva^Cží. Dm7 G7 Ami Já vždy rozeznávám, tvé boky když jdeš ulicí, tvé vlasy mezi ^Dm7pšenicí, ^G7tvou vůni mezi tisí^Cci. Já vždy ^Dm7rozeznávám,^G7 hravě rozezn^Dm7ávám

^G7Máš pravdu, ale kdo ti ^Cza ni dá? Máš ^Dm7hlavu plnou ^G7utajených ^Csnů. Dm7 G7 Ami Máš podezření, že jsi vlastně zbytečná, jak ^Dm7malá piha ^Fskrytá pohle^Gdům.

Já však ^Dm7rozeznávám, ^G7zvuk chůze, co se odrá^Cží od výloh hlučných pasá^Dm7ží, tvou ^G7samotu, tvé záva^Cží. Dm7 G7 Ami Já vždy rozeznávám, tvé boky když jdeš ulicí, tvé vlasy mezi ^Dm7pšenicí, ^G7tvou vůni mezi tisí^Cci. Já vždy ^Dm7rozeznávám, ^G7hravě rozezná^Em7vám

^A7Máš svoje léta, právě ^Djako já, máš ^Em7načase jít už ^A7vlastním barvám ^Dvstříc. Em7 A7 Hmi Má lásko, nejsi, nejsi neviditelná, já ^Em7věřím, že ti bu^Gdu moci ^Aříct.

Já vždy ^Em7rozeznávám, ^A7tvé boky když jdeš ^Dulicí, tvé vlasy mezi ^Em7pšenicí, ^A7tvou vůni mezi tisí^Dci. Em7 A7 Hmi Já tě rozeznávám, jak vlčí máky v osení, jak prsten mezi ^Em7dlážděním, ^A7tvá grácie se nemě^Dní. Já tu ^Em7rozeznávám...