Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
(Úvod: F, Dmi, B, C) Prší Fkrásně, nebe změnilo se v konev plnou Dmivláhy, všechny trable vedra pozbývají Bváhy, každá kapka je jak jedno slůvko Cbásně.
Všem záhy líp se Fdýchá, všechno kolem oči prostře si a Dmizáří, rázem poznají se poctivci i Blháři, kdo se naparuje, tomu zmokne Cpýcha.
Už máš mokré Dmivlásky, jedna kapka z čela po nose ti Bstéká, mokrá blůzička ti siluetu G7svléká, řekni, skrásněla jsi z deště nebo Cz lásky ?
Ten déšť byl tak Dmináhlý, že jsem sotva stačil pomyslet si Bpouze, že tě políbím, a že to bude G7dlouze, když jsme odhodlaně k sobě dlaně C7vztáhli.
Vstříc touze. Mám tě ráda, tos mi prvně řekla, já byl jako v ráji a v tom začlo pršet, všechno bylo v háji, to si přece člověk jenom jednou střádá. Když má jí, když má chvíli, když se padající hvězda změní v ústa akdyž se ti řekne: probuď se a zůstaň. V tom si přijde déšť a ještě k tomu sílí. A vzrůstá. Sen se hroutí. Teď se začneš asi po deštníku shánět, nemáš zapotřebí průduškový zánět, proto utečeš mi pryč a to mě rmoutí. Být Máchou, aspoň básně psal bych o tom, jak mi smutkem srdce vzdouváš a v tom vidím tě jak střevíčky si zouváš, bosá v kalužích mi říkáš: prší krásně. Proč couváš ? Prší krásně, lesy mají řasy z mlhavého dýmu, a my zítra asi budeme mít rýmu a ty místo vlasů promočené třásně. A-há, prší krásně, my se pod pláštěnkou nebudeme skrývat, v tomhle nejkrásnějším dešti chci tě líbat,
každá kapka je jak jedno slůvko básně, náš déšť. C7 (Záver: F, Dmi, B, C, F, Dmi, B, C, F, Dmi, B, F.)