Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
AŽádnej neví, C#mico je lidská Dzloba za zvíAře, když Dutrhne se z řetěAzu, děEmi9lá jen potíAže, nám Emi9pod rukama na pokraji perifeArie, tiše nám umírají Hmi7C#misně. Hmi7
Lidé chtějí pohladit, tak pijou čím dál víc, pak vypláčou se do kropenky, sednou do lavic, pod klenbou světa zpívaj, aby anděl sestoupil, tiše nám umírají písně.
®: AHmi7nu C#mi7kou Hmi7Ado oken a Hmi7po zádech ho C#mi7zebe, Hmi7 AvzhůHmi7ru C#mi7stou Hmi7Apocestný do Hmi7sedmého neEbe, Hmi7dítě, které touží C#mi7až za obzor Ejít, Asám Hmi7si C#mi7brou Hmi7ká, že Aneumí v Hmi7týhle době Ažít.
Z vlastní vůle stali jsme se navždy poutníky, plavem tak tak nad vodou a šlapem chodníky, prodáváme odpustky a za jásotu davů, tiše nám umírají písně. ®: