Pavel Lohonka Žalman - Padlý anděl

^GJdu sví^Dtá^Eminím a můj ^Cspánek prohrál ^Gsouboj ^Ds trápe^Gním a jar^Dní ^Emidéšť začal ^Ckreslit do mé ^Gtváře ^Dzname^Gní ^Dmáš křídla už zmá^Gčená, ^Drád vzlétnout bys chtěl, ^Gó, ^Cz lásky anděl ^Gpadlý brečí tu ^Dsám do kame^Gní.^{C, G, C} Jdu svítáním, zdá se mi, že sny ulétly podél cest, že čím dál víc přátel umírá jak stromy, co maj' kvést, vidím křídla jen zmáčená, rád vzlétnout bys chtěl, ó, z lásky anděl padlý do kaluží tu roní déšť.

R: ^GPolámaná křídla bílá, ^Cdomov racků toula^Gvých je dáv^Dnej ^Gúděl závě^Dtí, ^Gpřilétli až z Atlantidy, ^Ckřičí na všech náro^Gžích, ^Dke sluncím vzlétnou vzápě^Gtí.

a najed^Dnou křídla má zmá^Gčená, chtěla by ^Djen létat a ^Gžít, ^G7ó, ^Cz lásky padlý anděl ^Gbrečí, na tváři ^Dsmích nevylou^Gdí a tak jako ^Don křídla má zmá^Gčená, chtěla by ^Djen létat a ^Gžít, ^G7ó, ^Cz lásky anděl ^Gpadlý na dívkách ^Duž neloudí ^Glásku,

^Cz lásky anděl ^Gpadlý pohladit ^Dchtěl jenom ^Gpolámaná křídla bílá ...