Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
GPřišel podzim zas o něco G7dříve, a s ním Cvítr přines' labuGtě, modrou Emiřekou byla slyšet Hmipíseň, Ctřepetání peruGtě.
Celý měsíc tak si spolu hrály, potom přišel ten osudný den, bylo slyšet divné pousmání rezavého nože jen. Pak zmizela loďka v zátočině, na ní zvonil zabijácký smích, toho muže nikdo nedohoní, kroky v blátě smyje sníh.
®: LabuEmiti, labuHmiti, vrať se Czpátky na svou řeku, labuGti, stýská Cse mi po tvém křiku Hmia mám na jaEmizyku, s Ckým že tvoje láska odleGtí.
Tak tu leží a je celá bílá, ještě dýchá v teplé náruči, nebojí se, je jak nikdy tichá, nevolá a nekřičí. Pláče nebe a na modré řece její láska plave opodál, a já nevím, zase jednou nevím, kam bych ty svý oči dal. ®: