Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
Nedvědi - Vrány Jakub
Kapo 2 Ami9Když mlha k večeru se zvedá a slunce dlouhý stíny naposledy kreslí, Fkreslí meAmzi mech. A vůně ChořícíGho jehličí, Amto jak na ohýnDmiku čaj si vaříš Amdo písniEmček provoní Ami9Ti dech.
Opřeni o stromy a na kamenech sedíme a zpíváme o rose na kolejích, o kouzlu všech tuláckých rán, kdy člověk nemusí nic, jenom prostě bejt a koukat, jak je pěknej svět a hlavně není sám.
®: PísničCka pohlaGdí Ti otevAmřený rány, PosledDminí dobou ňák je Amtoho na nás moc. KdekCdo sbírá jen Gjak v polích Amsetbu vrány a tady DmiplamenyE7 Ti dávaj Ami9dobrou noc.
A dlaně do potoka ponoříš, pohladíš uhlazenej kámen, nevím jak Vám, mě tohle připomíná křest. A ruku na čelo si položíš a kapky po tváři Ti stékaj, jak někdy pěkně umí život, vonět, kvést. ®: Písnička pohladí Ti otevřený rány, poslední dobou ňák je toho na nás moc. Kdekdo sbírá jen jak v polích setbu vrány a tady plameny Ti dávaj dobrou noc. Když mlha k večeru se zvedá a slunce dlouhý stíny naposledy kreslí, kreslí mezi mech.