Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
1.
AAž mi jednou vyrazí z nebeskýho depa DčernejAvlak a naloží mi na vagóny všechny hříchy starej DnáklaAďák Bmsnad mě věčnej prúvodčí mocDnepohrozí - normálně jsemAžil a všechny lidský zákony jsemEjako každej skoro denněActil.
ATo ta krásná příroda mě naučila jak pokorně žít a máma s tátou kudy se má a kudy nemá po životě jít a kdyžBmk ohni všichni vstávali a někdoD k nebi něco řek byl jsemAvždycky trochu naměko zvlášťEkdyž mě někdo přikryl jednou zAdek.
R:
ANikdy nebudu se za to všechno stydět nikdy nebudu si otázky klást. jestliBmnebylo by něco trochu lepší kde bychAznovu mohl vrátitEčas.
Mám dušiAopálenou ze souhvězdí jisker a budu vonět kouřem budu mít núž těm coBmučili mě číst v tuláckejch listech buduAdo smrti děkovat už.
2. Až mi jednou vyrazí z nebeskýho depa černej vlak vezmu svoji KPZ-ku, co když někde zastavíme pak pak ještě omluvím se bráchovy, já to nikdy vážně nemyslel a budu čekat jak vypadá ten co se mnou,celý život se mnou šel R: Nikdy nebudu se za to všechno stydět nikdy nebudu si otázky klást. jestli nebylo by něco trochu lepší kde bych znovu mohl vrátit čas Mám duši opálenou ze souhvězdí jisker a budu vonět kouřem budu mít núž těm co učili mě číst, v tuláckejch listech budu do smrti děkovat už Opakovat ještě lx a do vytracena