Nedvedi - Ptáčata

^GNa kolejích stála, za uchem květ vlasy trávou zavázaný. ^CS gitarou na zádech^Gstrun už jen pět. ^D7Hezký oči uplakaný.^G

^GOpuštěnejch ptáčat plnej je svět, hnízda hledaj, neví co dál. ^CVýšlápli jsme ránem a^Gv neděli zpět. ^D7Za tejden sem u trati stál.^G

^CVíš, holky těžší to ^Gmaj, ^AmVíš,^Cholky těžší to^Gmaj.

^GŘíkal jsem jí štístko zatoulaný, vždycky smála se a začala hrát. ^CO potocích v trávě a o ^Gznameních ^D7co lidi uměj ze zloby dát.^G