Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
Brontosauři Máyovky
DmDávno už v polích stichnul pokřik vran měsíční záře, vločky poletují tu a tam to jednou Gmvečer přišla paní Zima Dmpozeptat se Amco a jak se Dmmám. Dřevěný teplo voní po trámech, nechal jsem vodu ohřát na čaj, na grog na kamnech pak v rohu u skleničky začal jsem si zpívat jak dřív bylo líp.
® DmAsi už stárnu nebo Fhloupnu snad, Cjá jsem měl Máyovky aGmWolkra rád Dma než jsem šel s holkou, řek´ jsem Fstokrát snad jak je mi Cmilá, něžná, hezká a jak bych Gmchtěl ji mít rád. (A)
Najednou všechno se to zvrtlo tak na pramen žába sedla a na helmy černej pták,a já si myslím, že na tenhle podivnej svět asi nepatřím.Jen ta má Sázava mi občas vrátí chuť se smát, někdy se zastaví tam přítel, děvče, kamarád pak v rohu u skleničky zpíváme si o tom jak dřív bylo líp. ® Dávno už v polích ... co a jak se mám. Nejni to z mojí hlavy...Akorát jsem si pohrál s tranzpozicí.. Snad se bude líbit;)