^GVrbám váže vítr z proutí cop, éra kreslej čáry na modrej strop, ^Cna komínech z čapích hnízd je z^Gjedný strany stín, ^Cdej^Gmi^Druku^Gdo tý^Cmý a řekni že se dneska večer všechno^Gsmí.

^GV unesené lásce perlí cit, odpovědná, moudrá zkusí být, ^Cna smrkovou větévku si^Gblúzku zavěsíš ^Ctaj^Gná,^Dkrás^Gná^Cbdí ať si o nahotě nikdo nedo^Gví.

^GHřej, hřej, hřej mě lásko hřej, to je srdce co tu křičí a na tvé tělo líčí, hřej. Až^Cdo rána si bude svojí kúži hrát jedou^Gmlýny, jedou až nám rozum zústal stát, hřej, hřej, hřej mě lásko^Chřej, u potoka dám si loka kdybych byl moc divo^Gkej.

2. Na zelenej polštář si tě dám, krásná chvíle - být tu s tebou sám, na krk malej prstýnek co od malička mám ti z lásky zavěsím a nikomu to, nikomu to, nikomu to nepovím. R: Hřej, hřej, hřej mě lásko hřej, to je srdce co tu křičí a na tvé tělo líčí, hřej. Až do rána si bude svojí kúži hrát, jedou mlýny jedou až nám rozum zústal stát, hřej, hřej, hřej mě lásko hřej, u potoka dám si loka kdybych byl moc divokej. Hřej, hřej, hřej mě lásko hřej, to je srdce co tu křičí a na tvé tělo líčí, hřej. Až do rána si bude svojí kúži hrát, jedou mlýny jedou až nám rozum zústal stát, hřej, hřej, hřej mě lásko hřej, u potoka dám si loka kdybych byl moc divokej.

Nedvedi - Hřej, hřej mě lásko hřej