Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
Miro Žbirka – Někdy stačí dát jen dech
G Tvůj D svět je Am můj, možná C nechápeš, no G tak to má D být. G Můj D svět je Am tvůj jen tak C máme vůli G žít. G Mám D v tobě Am víc, než si C můžu přát, do G deštivých D dnů. G Máš D ve mně Am víc, no tak C vem si plátek G snů.
R: Za C stínem světlo G najdeš, vždyť C všechno má svůj G čas. A C překvapí tě G právě, když už F nečekáš, že Am může být i D v nás.
Můj svět je tvůj, je to vzájemné, jak moře a břeh. Tvůj svět je můj, někdy stačí dát jen dech. (jen dech..) R: Za stínem světlo najdeš, vždyť všechno má svůj čas. A překvapí tě právě, když už nečekáš, že může být i v nás. Můj svět je tvůj, je to vzájemné, jak moře a břeh. Tvůj svět je můj, někdy stačí dát jen dech. (někdy stačí dát jen dech...)