^AZase je ráno, jsem jenom v klobouku ^F#m a po dně vany leze pár pavouků ^D do ďoury světlíku, ^Bm přes páru v rendlíku ^G zpívám pak písničku ^E pro svoji kočičku.

Za chvíli zvoní sousedka u dveří, má s sebou smeták, šíleně láteří, abych už pokoj dal, abych prej nevřískal po ránu z plných plic, já na to musím říct: ®:

^ASousedko, já vím, že ^D míváš se mnou ^Bm kříž, ^D něco ti teď ale ^D/E povím , nakloň se ^A blíž, víš, ^A starýho psa novým kouskům, ^D starýho psa novým ^Bm kouskům ^D starýho psa novým ^E kouskům nenaučíš ^A.

Na pult pár mincí vysypu ze dlaně, koupím si housky v zapadlý pekárně, v pekárně vonící na celou ulici, s drobečky ve tvářích jdu potom k lékaři. Lékař mi dává stetoskop na plíce a pak mi radí v učeným jazyce, abych prej trénoval, abych se jídla vzdal alespoň na měsíc, já na to musím říct: ®: Doktore, já vím ... Vidím jak mouchy vandrujou po stěnách, přemejšlím přitom o vlastních potulkách, na zádech kytaru, pojedu do Varů a nebo do Řevnic, ty znám i z pohlednic. Přijde má láska, na tvář mi pusu dá, kouká jak balím a pak mi povídá, abych se usadil, ne věčně živořil v zajetí plískanic, já na to musím říct: ®: Děvče mý, já vím ...

Michal Tučný - Starýho psa novým kouskům nenaučíš II.