^GRanním vlakem ^Cjezdím dlouhá ^Gléta, v zimě, v létě v každým poča^D7sí. ^GPostávám na ^Cpátým nástu^Gpišti,^Emi ^A7než si to ten courák přiha^Dsí. Jen ^Crozespalý průvodčí a pár chlápků s sny na očích, ^Gna aktovce začnou karty ^D7hrát. ^CZa oknem kraj ujíždí tím svým tempem hlemýždím kolem ^A7polí a pasoucích se ^D7stád.

^GKoukám, jak celá země ^Cvstává ^Ga připadám si jak ztracený ^D7syn. Já ten ^Cobraz dál v srdci přecho^Gvávám,^Emi nežli ^Cnoc na celý kraj ^D7položí svůj ^Gstín.^Emi To jsem ^Cjá tvůj znovu ^D7nalezený ^Gsyn.

Jedem kolem nízkých spících domků, kolem starých aut a továrních hal. Mávají nám květy jarních stromků, proč jsem si jich dřív už nevšímal. Pak na každé další zastávce, ti co denně jezdí do práce, už navzájem představit se nemusí. Jen hlavou kývnou na pozdrav a tak jak káže dobrý mrav, palcem první cigaretu zadusí.

^AKoukám, jak celá země ^Dvstává ^Aa připadám si jak ztracený ^E7syn. Já ten ^Dobraz dál v srdci přecho^Avávám,^F#mi nežli ^Dnoc na celý kraj ^E7položí svůj ^Astín.^F#mi To jsem ^Djá tvůj znovu ^E7nalezený ^Asyn.

^APřidali nám ^Dcestou jeden ^Avagón, zpoždění jsou vždycky ^E7zbytečná. ^AStrejda mi ^Dčte přes ^Arameno z ^F#minovin, ^H7za chvíli se blíží koneč^Ená. Už je ^Dtlačenice, jak má být i průvodčí se musel probudit ^Aa chlápkové už nemají kde ^E7hrát. Jen za oknem kraj ujíždí tím ^Dsvým tempem hlemýždím kolem ^H7polí a pasoucích se ^E7stád.

Koukám, jak celá země vstává a připadám si jak ztracený syn. Já ten obraz dál v srdci přechovávám, nežli noc na celý kraj položí svůj stín. To jsem já tvůj znovu nalezený syn.

Michal Tučný - Koukám, jak celá země vstává