Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
CKdyž jde lesní pěšinou i ptáci G ztichnou a F kolem sebe šíří G hrůzu C hrůzoucí, Cže i ve vedlejší vsi dívky G vzdychnou, jako F by ve tmě zahlédly G jeho oči C planoucí.
CA lišky strachy zalezou hned G do hor, F stokrát běda G osamělým C pocestným, C jejich bariton hned promění se G v tenor, F když na rozcestí G potkají se C s ním.
ref:
CA kdo ví a kdo zná, co dnes F patří C k legendám a co Ami náleží k jeho G kouskům C hrdinským. C A kdo ví a kdo zná, co dnes už F patří C k legendám, jak to Ami doopravdy G bylo s C Babinským.
Nejdřív prý stal se vojákem Wellingtonova pluku, jenže kdo by chtěl jít se za pány bít s odvahou. A tak jednoho dne stal se z něho dezertér, vzal dráhu s plnou plukovní pokladnou. Všechny peníze pak dal jední chudí holce věnem, sám se skrýval před šibenicí po lesích. Málem odvyknul si, že volají ho jménem na prvních výpravách loupežných. ref: A kdo ví.... Potom kolem sebe shromáždil svou tlupu z chlapů mimo zákon s podobným osudem. Mstitelé pašeráci a zabijáci věnovali se lupu říkal: Kdo to za nás bude dělat, až my tu nebudem. ref: A kdo ví.... Brali bohatejm, koneckonců, chudej nic nemá, v krásnejch kočárech v truhlách je zlata dost a dost. Jenže spravedlivost není slepá, je i němá, a kdo má v rukou kvér, má pravdu má cnost. ref: A kdo ví....