Michal David - Lásko má, neříkej dík

1. ^CZnám tě malou ^Fchvíli a už to ^Cvím. ^F, ^C Vím, že s tebou ^Fpůjdu až ke dve^Cřím. ^F, ^C Vím, že kliku ^Fzmáčknu už před te^Cbou. ^F, ^C Vím, že nesmím ^Fnechat se předběh^Cnout. ^F, ^C

R: ^CLásko má, neříkej ^Gdík, ^Fnehoře^Gkuj, ^Fnašel se ^Gtvůj nápad^Cník. ^CLásko má, neříkej ^Gdík, ^Fjen klidně ^Gstůj, ^Fnašel se ^Gtvůj nápad^Cník.

2. ^DVážně děláš ^Ghloupost, když utí^Dkáš. ^G, ^D Jak to píšeš, ^Gúvod pro příběh ^Dmáš. ^G, ^D Může totiž ^Gskončit hned pádem ^Dtvým. ^G, ^D Co když nohu ^Gzrádně ti nasta^Dvím. ^G, ^D

R: ^DLásko má, neříkej ^Adík, ^Gnehoře^Akuj, ^Gnašel se ^Atvůj nápad^Dník. ^DLásko má, neříkej ^Adík, ^GJen klidně ^Astůj, ^Gnašel se ^Atvůj nápad^Dník.

R: ^ELásko má, neříkej ^Bdík, ^Anehoře^Bkuj, ^Anašel se ^Btvůj nápad^Eník. ^ELásko má, neříkej ^Bdík, ^AJen klidně ^Bstůj, ^Anašel se ^Btvůj nápad^Eník.