1. ^CZnám tě vážně spoustu chvil víš, co chtít, v čem najdeš cíl. ^DmZnám tvé hříchy, fůru chyb, vím, co rázem ^Gzvládneš líp.

^CSpoustu krás má ten tvůj styl, nejsi pták, jenž z výšky vzlét. ^DmPřijdeš, doufám, zítra v pět, známé místo, ^Gzkrátka jako jindy.

R1: ^CČím to, že ^Fdý^Gchám, čím to, že ^Fmá ^Gjsi, ^Crád bych ti ^Amdal titul ^Fkrálovna ^Gkrásy. ^EsSní ze mě ^Aspý ^Bcha, ^Esne pocit ^Asspá ^Bsy, ^Esjá bych teď ^Cmdal pusu ^Askrálovně ^Bkrásy.

R2: ^CČím to, že ^Fdý^Gchám, čím to, že ^Fmá ^Gjsi, ^Crád bych ti ^Amdal titul ^Fkrálovna ^Gkrásy. ^EsSní ze mě ^Aspý ^Bcha, ^Esne pocit ^Asspá ^Bsy, ^Esjá zítra ^Cmrád pusu ^Askrálovně ^Bkrásy ^Cdám.

2. Ráno příliš dlouho spíš, krásný sen je náhle blíž. S ním i slůvka dívčích úst, dřív jsem slýchal trávu růst. Mám, co dávno chtěl jsem mít, príma holku, s ní pak jít. Tam a sem, jen žádný klid, nejsi lady, nejsi primadona. R1: (opakovat do ztracena)

Michal David - Královna krásy