Lucie Bílá - Čas

Ami, C, D, Ami Povídej mi o svých snech D, C Emi7, F o těch zdech co obrústa tak dávno mech Nech mě jít tvou zahradou, když stíny zas se táhle přikradou V knize smutku nech mě číst a drž mě dál jako spadlý, už suchý list Dal's mi víc. než sám jsi měl-já tobě nic- až teď to vím - bohužel... Na Větrným návrší oheň vyhasnul já se tě už nedočkám Hejno černejch havranú se rozletí snad ví, že smutek mám Tak's mě poprvé zranil až do krve víc než trnú pár víc než dravčí spár Tiše stéká čas po mně stéká čas zrádná mořská súl odpadává z řas-na zem z řas Né, ty vážne nejsi z těch co opustilt je snadný jako hřích - jak hřích co já spáchám Tiše stéká čas po mně stéká čas zrádná mořská súl odpadává z řas-na zem z řas