I ^E letos na podzim mi^A buší, však^Eo trochu pomaleji,^Anež se sluší Můj^E metronom tempo rytmu ^Ajá tuším... Si^E pomalu zvakám a^A slzy polykám..

Ty veslaři zaber a mořem utrmácenou, na skálu najeď mou loďkou rozkymácenou A až ztratí se blankyt z mých slaných očí... Úplně snadno dopadnu na dno.. R:

Pak^E srdce mé^A proletí střepem Srdce^E mé ^Askončí,skočí.. Srdce^E mé proletí^A střepem Srdce^F#m mé skončí^E s tepem

Srdce^F#m mé je kůň^E s handicapem..

Pak vteřinou proteče mých tisíc roků a i když sprintuji život mi uteče v jediném kroku Odevzdávám se tmám,trochu to bolí... Co stát se má stane až noc splyne s ránem.. R: Pak srde mé proletí střepem Srdce mě skončí,skončí.. Srdce mé proletí střepem Srdce mé skončí s tepem.. ...... Srdce mé je kůň s handicapem

Kryštof - Srdce