Karel Plíhal - Vločka

1. V^Dločky jsou h^Avězdy, co ^Hminehasnou,    kd^Gyž slunce v^Dystrčí hl^Aav^Du,^A    jedna z nich l^Aežela př^Hmied masnou    ^Guprostřed vzt^Deklýho d^Aav^Du.^A 2. Bylo to minulou sobotu,    dostali hovězí přední,    ona koukala zoufale na botu,    která se zjevila před ní. R: D^Blouho se v ^Dmirozpacích    str^Gmi7ojila v ^G7oblacích    pr^A7o tuto sv^Bb7áteční chv^A7íli.    P^Bo vzoru b^Dmiásníků,    z^Gmi7a cenu z^G7ániku,    l^Fetěla, ^Gmi7aby svět    b^Am7yl aspoň n^Ba chvilku    n^Devinně bílý^D/C. 3. Pak řezník vytáhnul roletu,    nikdo si nevšiml asi    té vločky středního doletu    s náloží něhy a krásy. 4. Zmizela pod jednou z podrážek,    na vločkách jaksi se nelpí,    leda kdyby tak pronikla do drážek    nějaké Gottové LP. R: 5. Nebuďme ke vločkám neteční,    to pro nás v bolestech tají,    aby nám v dutině lebeční    nezbylo jen, co kde mají.