Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
AmiTiché listy lísek, tGřetí kniha Amiběd, jako v zubech pCísek skřGípou slova vAmiět, šarlat vlčích mFáků v nGěmém osenAmií, ztichly hlasy ptFáků v mlčenAmií.
Světle bledým nebem svítí větve bříz, pole voní chlebem z jedovatých hlíz, ticho s hlavou vlčí v době po moru, lidé, kteří mlčí v hovoru.
®: Vodní třFíšť břehy třGísní kde se prCoud řeky krAmioutí, matka lFoučí se písní s princem v kAmiošíku z proutí, tichý plFáč skryje houští, košík prGoudem když pouští, snad pak nAmiad hrází bobří najdou Grybáři dobří mEalého krAmiále,F mEalého krAmiále.E
S přeslazenou slinou v koutku rybích úst tiše léta plynou, slyšíš trávu růst, zrazeni se krčí v hrubém oděvu, lidé, kteří mlčí ve zpěvu. Řeky plné vorů, místo vody kal, z šumějících borů mrtvé vrchy skal, a jen šepot syčí křídlem kačením v zemi, která křičí mlčením. ®: Spěje proud dlouhou poutí moři vstříc krajem mírným, nese tmou loďku z proutí k hladinám nedozírným, k hřbetům vln s bílou krajkou, k fregatám s carskou vlajkou, a pak pod přídí ostrou zmizí koš s bílou kostrou malého krále, malého krále ...