Morituri te salutant (Kryl Karel)

1. Cesta je pr^Emiach a ^Dt&^Ami#283;rk a ^Emiudusaná hlína ^Ga edé ^Amimouhy^D7 kreslí do ^Gvlasů [: a z hvě^Amizdných ^Ddrah má ^Gperk, co k^Hamením se spíná, Emi D Emi D Emi D(-) a pírka touhy z křídel Pegasů. :]

2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma, má v ruce títky, v pase staniol, [: a z očí chtíč jí plá, kdy háe do neznáma dvě křehké snítky rudých gladiol. :]

R: Serante, ^Dpísek je bílý jak pae Daniely, p^Emiočkejte chvíli! Mé oči uviděly t^D7u straně dávnou vteřinu zapomnění, s^Emierante! Mávnou^D7, a budem zasvěceni! Emi D Emi D Emi H7(-) Morituri te salutant, morituri te salutant!

3. Tou cestou dál jsem el, kde na zemi se zmítá a písek víří křídlo holubí, [: a mar mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá a zvedá chmýří, které zahubí. :] 4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína, mosazná včelka od vlkodlaka, [: rezavý kvér - můj brach a sto let stará pína a děsně velká bílá oblaka. :] R:

Karel Kryl - Morituri te salutant