Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
V Cobálce džbán a květina a list, v němž ptá se AmiMartina, jak chutná Gchleba, co Gjím, když země vymetám, a proč jsem tadyG - a ne tam kde Cje mne třeba?
Smažím si vejce na špeku - a ač je očím do breku - ústa se smějí, když nad otázkou přemítám, proč nejsem tady - ani tam, kde prý mne chtějí Smět sedět vedle Martiny - a píti suché Martini k mokrému masu, sotva bych asi uznával to, co jsem doma zpívával za starých časů. Ošlehán vichry větráků měl bych už kolem metráku - tak jak se sluší, a kromě piva v žejdlíku měl bych i bachor z knedlíků a tučnou duši.
®: Ač Fje to jenom dvě stě Gkilometrů - Cnebo ještě Amiblíže – a Dmizbývá už jen Gduše k prCoclení, na Fpolitickém Gbarometru Csetrvalá níAmiže – a Dmidokud trvá, Gsvět se nezCmění. Kdybych chtěl zajet k Martině, snad bych pak dělal v Martině holoubky míru, nebo bych bydlel v Záluží - a doma z vody z kaluží vyráběl síru,a snad bych věru na to dbal a chodil řváti na fotbal - to kvůli hlasu, v putyce zpíval s čundráky a rumem léčil mindráky z absence pasu.
Kdybych chtěl líbat Martinu, dal bych svou páteř za třtinu ohnutou větrem, trávil si život schůzemi a večer brblal v přízemí nad Černým Petrem, nosil bych hesla v zástupu a třeba stavěl chalupu a kradl cihly, koupil bych láhev stoličné a z jedné sklínky hořčičné bychom si přihli. ®: Kdybych chtěl mluvit s Martinou, plet bych si bukvy s latinou a knutu s žezlem, měnil bych pravdu ve lhaní, v častušku hudbu varhanní, plet dobro se zlem, dbal místo snění konzumu, nabádal děti k rozumu - z prospěchu podlý, žil pěkně vprostřed ohrady a zdobil okna, výklady a vzýval modly. Snad moh bych najít v Martině přítele ve zlé hodině, kdy člověk zoufá, jenž uspí v stínu borovic a ví, že chlap chce skoro víc, nežli si troufá, obalí trny sametem, v náruči skryje před světem, horečku zchladí, má cit i rozum člověčí a dá ti pocit bezpečí, když všichni zradí. ®: Svět dává nerad, Martino, zadarmo nebo lacino: však poznáš s lety, že čas i kámen rozhlodá - a poušť když jednou zřídlo dá - rozkvetou květy. Až svět mne steskem obklopí, dám si tvou kytku do klopy - jak kážou mravy, po vzoru starých Habánů připiji vínem ze džbánu na tvoje zdraví. ®: