Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
PAmod klenbou nádraží veselí lidé se smCějí, hGodina sudá či lichá, zní hovor a křAmik, třGicet je kolejí, ktDmeré se navracAmejí, třGicátá prvá je tDmichá jak tajený vzlEyk. MFožná někdo to vGí, kam ty koleje vAmedou a prFoč nastoupil smGutek do vagonAmu, /: zDma most betonov(Ami, E, E)ý zelenAmé vlaky jedou, zbyly obaly z kGytek nEa peronAmu. :/
Pod klenbou nádraží Babylon řečí a zvuků, z ostatních kolejí veselé vlaky jedou, na této poslední obava roztřese ruku v ponuré naději, že snad už nepřijedou. /: Prsten granátový barvu svou změní v šedou, ústa šeptají ještě a zasvítí blesk, každý dnes už to ví, kam ty vagony jedou a proč s kapkami deště padá i stesk. :/