Jaro desáté (Kryl Karel) Ami G Ami(E) 1. Trs trnů tesá "T" a tyran tleská z trůnu, (Ami) G Ami je jaro desáté, je voní po ocúnu,

ply prachu ^Dmipíe po zdec^Gh písmena ?^E?edivá, Ami Dmi Ami G Ami ^F ^E ne píseň, pouhý povzdech, který se nezpívá, který se nezpívá.

2. Pláč detě kropí sníh, den vypráví si s Vesnou, kdo vzdechne po písních, je nezrozeny zesnou, jsou léta soudci přísní, jim slzí nezbývá pro mrtvé sloky písní, je nikdo nezpívá, je nikdo nezpívá. 3. Tvar touhy v řezbách sní a ze snů slůvka spřádá, chlad světa bez básní, je nikdo nepostrádá, vlas bardů vzkvetl plísní jak dřeva trouchnivá nad hroby mrtvých písní, je nikdo nezpívá, je nikdo nezpívá. 4. Strach s tichem - dary tmy, je smíchu poutí ilou, a tryzna za rytmy, je buí pod mohylou, [: jen povzdech plný stesku, kdy zima tesá "T", kří na náhrobní desku pro jaro desáté, pro jaro desáté. :]

Karel Kryl - Jaro desate