C C7 F Fmi C

Po ^Clávce tvého ^Fnártu přejdu ^Gnejsnáz pláče ^Cpout, po ^Emstéble tvého ^Amzápěstí mohu ^D7dál i v bouři ^Gplout. Jen v ^Dmi7hořkomléčné ^Gdráze tvých ^Cvlasů chtěl bych ^Amspát a ^Fmáš-li vést mě k ^Czkáze, tak ^Dmjá ji ^D7příjmu ^Grád.^G7

Ref:

A ^Cstokrát chválím ^Fčas,kdy ^Gvcházím do tvých ^Emřas, každý ^Amzáhyb tvůj i ^D7vlas já ^Gznám ^G7 a kdyby^C náhle blesk tu ^Fsjel, srdce ^Gspálil na u^Emhel, tak byl bych ^Fšťasten, že jsem ^Dmi7lásku měl a ^Cmám.

Jak terče střelnic na poutích jsou ta souhvězdí tvých pih a máš tak svůdná zákoutí jež neznat byl by hřích. V tvých nástrahách jak v Séně se topím dál a dál a zná tě stále méně a já bych rád Tě znal. Ref: A stokrát chválím čas, kdy vcházím do tvých řas, každý záhyb tvůj i vlas já znám a kdyby náhle blesk tu sjel, srdce spálil na uhel, tak byl bych šťasten, že jsem lásku měl a mám.

Ač^Dm ráno sám jsem v dálce, ta hořkost má je ^Ctáž, na^Am mráčky píšu ^Em palcem to, co ^F dávno, dávno ^G znáš.^G7

Ref: Že stokrát chválím čas, kdy vcházím do tvých řas, každý záhyb tvůj i vlas já znám a kdyby náhle blesk tu sjel, srdce spálil na uhel, tak byl bych šťasten, že jsem lásku měl a mám.

Karel Gott - Stokrát chválím čas