^AmiOči barvy holu^Dbí, ^Dmiřasy ^Amičerné, ^Fvás nechal ^G7já s chutí ^Clhát, ten ^Amikdo se pochlu^Fbí, ^Gže mu ^Emijsou ženy ^Amivěrné, ^Fnemů^G7že je ^Amiznát.

Slova chuti medový, srdce jásá, jó znal je též jiný pán, a přestože to vím, musím říct, je to krása, být obelhán.

Já ^Dkončím tyhle ^Amiřádky a ^Ddávám si inze^Amirát, ^Dže koupím skříň na po^Amihádky a ^Ddál je sám budu ^Epsát.

Ústa barvy třešňový v době zrání, vás nechal já přísahat, tam v lese borovém, jó tam za svítání a nechám příště rád. Já končím tyhle řádky a dávám si inzerát, že koupím skříň na pohádky a dál je sám budu psát. Oči barvy holubí, řasy černé, vás nechal já s chutí lhát, ten kdo se pochlubí, že mu jsou ženy věrné, nemůže je znát. Slova chuti medový, srdce jásá, jó znal je též jiný pán, a přestože to vím, musím říct, je to krása, být obelhán.

Karel Gott - Oči barvy holubí