^CmiMěla oči lesních tůní, úsměv koťat na výsluní, přesto její fotky v albu ^G7blednou. Dál v něm jsou jen prázdné stránky, čas neléčí všechny ranky, kdybych s ní tu stál tak ještě ^Cmijednou.

^EbZeptám se, proč růže vůbec ^B7kvetou, ^Fmikdyž ve váze zítra ráno ^G7zvadnou ?

Od rá^Cna každý den, sedmkráte za týden lásky ^G7stárnou. Platí daň povinnou, každou další hodinou lásky ^Cstárnou.

Slunce žár krajinu změní

v prázdnou písči^C7nu jedno^Ftvárnou. Jediná zůstává, jedi^Cná má a tvá, ^Fa ostat^G7ní lásky ^Cstárnou. ^C7 Jedi^Fná zůstává, jedi^Cná má a tvá, ^Fa ostat^G7ní lásky ^Cstárnou.

Nic na světě není stálé, všechno přijde nenadále, a já každé ráno čekám psaní. Budou v něm dva něžné řádky, čekej, zítra příjdu zpátky, odřekl bych vám všem bez váhání. Na dveře dám nápis s velkým písmem, strohý nápis, kterým tě teď vítám. Od rána každý den, sedmkráte za týden lásky stárnou. Platí daň povinnou, každou další hodinou lásky stárnou. Slunce žár krajinu změní v prázdnou písčinu jednotvárnou. Jediná zůstává, jediná má a tvá, a ostatní lásky stárnou. Jediná zůstává, jediná má a tvá, a ostatní lásky stárnou.

Karel Gott - Lásky stárnou