Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
Každý Dráno na dálD7ku poslouGchám za traAtí a když Hmislyším lokálF#miku, A7trhnu Djen opra Atí, patou Gjemně bodnu Dkoně a on Emisám už dobře A7ví, že se Dtady objeF#miví IsaAbeGelDla. D7 Patou Gjemně bodnu F#mikoně a on Emisám už dobře A7ví, že se Dtady objeF#miví IsaAbeGelDla. A7
Každý ráno pobledlý odjíždím nazpátky a pak doma pod jedlí pohlížím na řádky: čekej ráno, jedu k tobě, ať se ti dnes něco zdá, zejtra se ti odevzdá Isabella. Čekej ráno, jedu k tobě, ať se ti dnes něco zdá, zejtra se ti odevzdá Isabella. Každý ráno do dálky pohlížím za tratí, dělám to už od války, zbytečně prozatím. Já i kůň však dobře víme, že vlak jednou zastaví a že tvář mi nastaví Isabella. Já i kůň však dobře víme, že vlak jednou zastaví a že tvář mi nastaví Isabella. A tak teď se na dálku omlouvám, pospíchám, slyším totiž lokálku, napětím nedýchám, dneska jede naposledy a pak ji prej vymění a mně zejtra vožení Isabello.
D7Dneska Gjede napoF#misledy a pak Emiji Dprej G6 vyHmiAA7a mně Dzejtra vožeF#miní IsaGbeG6el Dlo.