Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
ENad skálou měsíc vplouval a pod ní oheň hřál, starou Apartu tuláků, kterou Amipodzim s rovin svál. Tady jsem uviděl Tvůj úsměv, jak jej namaloval dým, mizel v korunách stromů i v korálkách jeřabin.
®: Ten Ed Emaj7ým mou paměť otvAírAmiá, vidím Edlouhý koleje a Amidlouhý loučení, modrouC#mi řeku, modrý oči,modrý ráno a Azvláštní znamení, to mi AmipřináDší ten dEým.
Ještě zpívám o dálkách, ještě nosím starej šál, a taky uschlej Vlčí mák, ten co s námi stopoval. Každý srdce má svou chvíli, která z hlubin přichází, jen ty cesty zůstanou rozpletený provazy. ®: Dým mou paměť otvírá ..