^AmByl jeden ^Gmalej ^Amkluk a měl ^Gvelikej ^Amsen ^G, ^Ami, ^G ^Amnad skríní ^Gšípy a ^Amluk a cestu ^Gza pokla^Amdem ^G, ^Ami, ^G když ^Fze školy vracel se k ^Cmámě, ^Fdo světa panelá^Cků^G.. ^Amdíval se ^Gna zá^Ampad, daleko ^Gdo obla^Amků ^G, ^Ami, ^G

2. Pak jednu větrnou noc na dveře zaklepala, královna co má tu moc na chodbě postávala, a povídá vnitřním hlasem, aby se už připravil,

^Amže má ^Gjméno ^AmDálka a ^Gtisíce ^Fmil Ref. Musíš ^Amprojít ^Gabys ^Fvěděl, ^Ckdy se ^Dmsmát ^Ami, ^G kdo je ^Amnepří^Gtel a ^Fkdo tvůj ^Ckama^Dmrád ^Ami, ^G jak ^Amchutná ^Godlou^Fčení, ^Cco je ^Dmstrach ^Ami, ^G a že ^Fvšude chleba je, po Dvou kůr^Amkách ^G, ^Ami, ^G, ^Ami, ^G, ^Ami, ^G

3. Tak si ten velikej den perfektně naplánoval, u čáry za přejezdem, naposled natankoval a zmizel jak nad vodou pára někdo to oslavoval možná to bylo tím, že nikdy nežaloval 4. Ale čas nezastavíš, dvacet let uletí hned někde ho čekala tíž, jinde zrada a med pak najednou jednou ráno, můj telefon zazvoní: \" Ahoj, tady Dálka a tisíce mil\" Ref. Musíš projít abys věděl, kdy se smát kdo je nepřítel a kdo tvůj kamarád jak chutná odloučení, co je strach a že všude chleba je, po Dvou kůrkách

Kamelot - Dvě kůrky