^Aadd9Babí léto ^Aspí, noc je ^C#mičernější než ^F#mi7káva, ptám se ^Drybářů kam ^E4susjít, ^E7 hledám ^Aadd9chajdu nad spla^Avem a má ^C#mipaměť, žádná ^F#mi7sláva, aspoň ^Dkousek vydrolit.^E4sus, ^E7 ^Hmi7A tak mi řeknou, že jsem ^F#miblíž, než doopravdy ^Ehádám, ^Hmi7Ty dávno syna poro^F#mi7díš, a já si v duchu ^E4susspřádám.^E

®: Že můj ^Anávrat oslavíš, už ^F#midospělá a chytrá, a ^C#mivlídná jako ^Dmatka, co mě ^Azachrání, plná soucitu nejspíš, co ^F#miztrácí se mi v dálkách, jsem ^Ddo větru to víš a ten ^Dmistejně nechytíš, ale víš, dobří holubi se vrace^Aadd9jí. ^A, ^C#mi7, ^F#mi7, ^Dadd9, ^E

Tak došel jsem až tam, v okně petrolejka svítí, někdo za záclonou hrál, mou písničku z těch let, co natrhala‘s kvítí, a já večer prozpíval. V tom se dveře rozletí, tak vítej moje lásko, jsi pořád stejná v obětí, jsi tou stejnou zlatovláskou.

Kamelot - Dobří holubi se vracejí